Haapsalu – kde bahno léčí

Haapsalu – kde bahno léčí

Na západním pobřeží Estonska, které je považováno za nejzajímavější část estonského venkova, se rozkládá lázeňské město Haapsalu. Zdejší léčivá teplá mořská voda a hojivé bahno jsou známé již po stovky let. Ve městě panuje poklidná, spíše venkovská atmosféra, proto je skvělým místem k odpočinku či procházkám.

Haapsalu leží na jižním břehu Haapsalského zálivu, administrativně spadá do kraje Läänemaa, jehož je správním centrem. Dějiny města sahají až do roku 1224, kdy jeho území dobyl řád mečových rytířů. V roce 1228 zde vzniklo biskupství Ősel-Wiek (estonsky Saare-Lääne), pod které spadalo západní Estonsko i s přilehlými ostrovy. V 60. letech 13. století se Haapsalu stalo sídlem biskupa, o něco později zde byl vystavěn hrad a katedrála. V roce 1279 získalo město městská práva. Na počátku livonské války v roce 1559 získal území holštýnský vévoda Magnus. Od 17. století zde vládli Švédové a od severní války Rusové. Význam města začal pomalu upadat, na počátku 18. století se v důsledku válek a morové epidemie výrazně snížil počet obyvatel.

Novým impulzem pro rozvoj města bylo objevení léčivého pobřežního bahna. Zasloužil se o to zejména doktor Carl Abraham Huunius, který si všiml, že místní obyvatelé často používají na léčení revmatu zdejší bahno. Pustil se tak do zkoumání chemického složení tohoto bahna a vypracoval komplexní léčebnou metodiku. Výsledky byly více než slibné, doktor zjistil, že bahno obsahuje velký počet minerálů a speciální směs bakterií, které prospívají lidskému tělu. Bahno tak podporuje metabolismus a má příznivé účinky na krevní oběh.

V roce 1825 v Haapsalu proto vyrostlo první zkušební léčebné sanatorium. Navštěvovali jej nemocní artritidou, lidé se záněty měkkých tkání a s ekzémy, kteří pozorovali výrazné zlepšení. Léčba bahnem se tedy ujala a během následujících deseti let se z Haapsalu stalo lázeňské město, které si oblíbila zejména ruská smetánka. Jezdila sem nejen carská rodina, ale třeba také P. I. Čajkovskij. Lázeňstvím žije město i dnes a je dokonce oblíbenější než Pärnu. Nabízí totiž větší klid a více léčebných možností, zdejší bahno se používá v mnoha dalších estonských léčebných zařízeních.

V letech 1904 až 1907 sem byla z Tallinnu a Petrohradu zavedena železnice. V závislosti na tom město dostalo také kryté nástupiště pro prominentní hosty. S délkou 214 metrů šlo o nejdelší nástupiště v carském Rusku, dnes je chráněnou architektonickou památkou a sídlí zde železniční muzeum s venkovní expozicí historických železničních vozidel. Až do roku 1992 byla Haapsalu uzavřeno pro cizince a to z důvodu, že se nedaleko města nacházela sovětská letecká základna.

Úzké uličky Haapsalu lemují řady dřevěných domů z 20. století, ale dochovat se podařilo také několik středověkých domů. Dominantou města jsou trosky gotického biskupského hradu z roku 1279 a jeho desetimetrových hradeb táhnoucích se v délce 803 metrů. Zachovalá zůstala věž, velká část hradeb a pozůstatky hradního příkopu. Součástí hradu je dnes městské historické muzeum a novodobé jeviště pro sborový zpěv. V areálu hradu stojí také románsko-gotická katedrála, která je největší v celém Pobaltí. Byla postavena ve 12. století, pyšní se třemi vnitřními kopulemi a skvělou akustikou – pravidelně proto slouží k pořádání koncertů.

V okolí hradu se rozkládá hlavní historické centrum Haapsalu. Najdete zde palác z roku 1782 a kostel sv. Jana z 16. století. Další zajímavou památkou v Haapsalu je barokní radnice z 18. století, ve které sídlí Okresní muzeum věnující se dějinám okresu Lääne. Při návštěvě města nevynechejte procházku po Velké promenádě (Suur Promenaad) lemované lázeňskými budovami, parkem a četnými sochami slavných rodáků a návštěvníků. Prohlédnout si zde můžete třeba lázeňský sál Kuursaal z roku 1898, pomník doktora Carla Abrahama Huuniuse a také Čajkovského lavičku, na které v roce 1867 skladatel sedával, když komponoval hudbu. Ve městě je zajímavé ještě například Muzeum estonských Švédů, které představuje návštěvníkům estonsko-švédskou kulturu v průběhu staletí.

Podél pobřeží se táhne krásná písčitá Africká pláž, na níž najdete kavárny a kluby. Pláž byla pojmenována podle soch exotických zvířat, které dříve stávaly ve vodě. Na západním okraji města najdete lesopark Paralepa, který je ideálním místem k procházkám na čerstvém vzduchu. Nedaleko bývalé sovětské letecké základny se nachází zříceniny hradu Ungru, který býval obklopený tak nádhernými zahradami, že se na ně přijel podívat i sám Petr Veliký.

Haapsalu je městem s bohatým kulturním programem po celý rok, nejvíce kulturních událostí však probíhá od června do srpna. V červnu zde muži z Pobaltí, Ruska a Finska soutěží o titul „Silného muže Haapsalu“, což do města láká řadu zvědavců a turistů. Největší událostí roku jsou ale tzv. Dny bílé paní, které se konají při srpnovém úplňku. V tu dobu totiž měsíční svit vrhá přes okno místní katedrály strašidelný stín. Podle legendy jde o zjevení ducha ženy hradního pána, která byla na hradě zaživa zazděna. Jinak jde o festival plný divadelních představení, kulturních a sportovních akcí. Kromě toho můžete v Haapsalu zažít také letní hudební festival, třídenní hudební, umělecký a řemeslnický festival s názvem „Středověké Haapsalu“, bluesový festival a ženský Jazzfest.

- jap -
Foto: www.haapsalu.ee

Předchozí články z Estonska:
Národní park Lahemaa – země zálivů
Tallinn – dávný přístav ruského impéria

Článek byl zobrazen 7 327 krát.