Narva – ruské město v Estonsku

Narva – ruské město v Estonsku

Na řece Narva, která protéká severovýchodním Estonskem a tvoří přirozenou hranici s Ruskem, se rozkládá stejnojmenné město, které je třetím největším v zemi. Narva tak leží ve velmi kontroverzní oblasti, v regionu s nejvyšší nezaměstnaností v zemi, kde estonské obyvatelstvo tvoří jen menšinu.

Tato strategicky významná oblast protnutá mnoha vodními cestami byla osídlena již v době kamenné, jako opevněná obchodní stanice je pak poprvé zmiňována v roce 1172. Vedla tudy jedna z nejdůležitějších obchodních stezek spojujících Pobaltí a Středozemí. Jak dokládají četné archeologické vykopávky, existovala zde poměrně vyspělá kultura „Narva". Samotnou Narvu založili v roce 1254 křižáci a od doby svého vzniku byla předmětem sváru mezi německými rytíři a Ruskem. V roce 1345, kdy byl sever Estonska pod nadvládou Dánů, povýšil dánský král Narvu na město.

Autor: Hannes Heinsar

V roce 1492 nechal car Ivan III. postavit pevnost s názvem Ivangorod. Narva byla v letech 1581 – 1704 pod nadvládou Švédů, poté ji však obsadili Rusové. V té době se Narva stala hlavním obchodním ruským přístavem pro vývoz do západní Evropy. V roce 1819 zde vznikla první továrna na výrobu sukna, v roce 1857 byla založena Krenholmská manufaktura, která ve své době patřila k největším v Evropě. Ve druhé polovině 19. století pak představovala celou desetinu ruské bavlnářské produkce. V roce 1918 bylo město okupováno Němci, po jejich odchodu byla 29. listopadu 1918 obnovena sovětská moc, která se však dlouho neudržela a Narva byla v letech 1918 až 1940 součástí samostatného Estonska.

Německá okupace v době druhé světové války trvala od 18. 8. 1941 do 25. 7. 1944. Během bojů bylo město téměř srovnáno se zemí. Po II. světové válce zasáhla město obrovská vlna přistěhovalectví z Ruska. Po válce se Narva stala součástí severovýchodní estonské průmyslové oblasti. Kvůli rozvinutému průmyslu byla následně označována za jedno z nejznečištěnějších měst v Evropě. Zdejší dvě elektrárny až do roku 1990 produkovaly ročně kolem 380 tisíc tun oxidu siřičitého a 200 tisíc tun toxického popílku. Emise byly naštěstí v posledních letech sníženy a Estonsko si dalo za cíl omezit je na osmdesátiprocentní úroveň roku 1985. Zdejší průmysl však také značně postihly ekonomické potíže a z toho důvodu zde panuje nejvyšší nezaměstnanost v zemi.

Poloha města na estonsko-ruské hranici mohla za časté sváry a nepokoje. Narva byla i několik let po osamostatnění předmětem ruské politické nespokojenosti. Žijí zde jen 4% Estonců a zdejší silně převažující ruská většina nezískala automaticky estonské občanství. Vznikalo zde tak mnoho problémů, které však nikdo nechtěl řešit. Padl dokonce návrh, udělit Narvě zvláštní statut města, nebo ji podstoupit Rusku. Nakonec nebylo vyřešeno nic, Narva zůstala ruským městem na území Estonska. Mnoho státních úředníků ani policistů neumí estonsky. V dnešní době je již kladen důraz na vzdělávání rusky mluvících dětí, jejímž cílem je asimilace.

Autor: Hannes Heinsar

I když během osvobozování Rudou armádou v roce 1944 utrpělo značné škody a přežilo jen pár gotických a barokních staveb, svůj význam kulturního a obchodního centra si Narva udržela dodnes. Znovu vystavěna byla sice v ponurém stylu socialistického realizmu, ale dochovalo se zde několik zajímavých památek. Mezi ty nejvýznamnější patří hrad Pikk Hermann z 13. století s 51 metrů vysokou věží zvanou Dlouhý Hermann. Také hrad byl za druhé světové války zničen a poté znovu obnoven. Dnes je sídlem Městského muzea.

Na protějším - ruském břehu řeky se tyčí pevnost Ivangorod. Oba hrady vytvářejí jedinečný architektonický celek. Další městskou památkou je Stará radnice postavená v letech 1668-1671. O dva bloky dále narazíte na dům barona von Velio z 19. století. Na sever od nádraží stojí ruská pravoslavná katedrála z roku 1898 a na náměstí rozkládajícím se před nádražím se nachází památník Estonců, kteří byli roku 1941 deportováni na Sibiř.

- jap -

Předchozí články z Estonska:
Tartu – opravdové Estonsko
Haapsalu – kde bahno léčí
Národní park Lahemaa – země zálivů
Tallinn – dávný přístav ruského impéria

Článek byl zobrazen 14 608 krát.